Mrazuvzdorné druhy zahradních bambusů 

Mrazuvzdorné bambusy pocházejí hlavně z Číny a Japonska. Můžeme je rozdělit do tří skupin, což odpovídá i botanickému dělení. Patří sem přes 98% mrazuvzdorných odrůd:

  • Skupina Fargesia zahrnuje středně vysoké až vysoké bambusy s trsnatými oddenky. Do této skupiny patří rody Fargesia, Thamnocalamus, Drepanostachyum a Yushania.


  • Skupina Phyllostachys zahrnuje většinou vyšší bambusy s výběžkatými oddenky rodů Phyllostachys, Brachystachyum, Semiarundinaria, Sinobambusa, Chimonobambusa (a Qiongzhuea), Shibataea.


  • Skupina Sasa zahrnuje rody Sasa, Sasaella, Pseudosasa, Pleioblastus, Indocalamus, Bashania a xPhyllosasa (Synonym xHibanosasa). Jedná se o různě vysoké bambusy od nižších až po vysoké s výběžkatými oddenky.


(1) Skupina Fargesia 

Jak již bylo řečeno, patří sem bambusy středního až vyššího vzrůstu s trsnatými oddenky. Většina druhů jsou keříkovité bambusy, s výjimkou rodu Yushania. Tyto bambusy se dají skvěle využít jako samostatně stojící rostliny nebo do skupinových výsadeb. Nejodolnější druhy jsou z rodu Fargesia, zatímco ostatní zimu v západoevropském klimatu snášejí hůře.

Taxonomie rostlin a jejich pojmenování je komplikované a problémové. Často se k popisu jednoho a toho samého bambusu může použít více názvů. Názvy, které zde používáme, jsou v současné době používány většinou botaniků a zároveň jsou používány i v oficiálních seznamech a na zahradnických veletrzích. 

Fargesia

Druhy a kultivary rodu Fargesia jsou pro zahradní pěstování v západoevropském klimatu nejvhodnější. Pocházejí z horských oblastí Číny, kde je vlhké a chladné podnebí a kde rostou jako podrost vysokých stromů, tedy většinou ve stínu. Z tohoto důvodu mohou být pěstovány v podmínkách našich zahrad. Rovněž se dají použít i pro pěstování v nádobách na terasách a na rozdíl od jiných kontejnerových rostlin, které je třeba chránit před zimou a přezimovat, některé z bambusů nijak zvláštní ochranu nevyžadují.

Donedávna byli pěstitelé omezení pouze na druhy F. murieliae a F. nitida, ale díky mnoha novým druhům dovezeným z Číny (např. F. robusta, F. robusta ´Pingwu´, F. dracocephala, F. denudata a F. rufa) se výběr značně rozšířil.


(2)  Skupina Phyllostachys

Patří sem bambusy vyššího vzrůstu s výběžkatými oddenky. Mohou se pěstovat jako solitéry nebo ve skupinových výsadbách anebo k vytvoření pohledových clon. Některé druhy mají velmi dekorativní stébla. S výjimkou druhu Chiminibambusa většina druhů velmi dobře snáší mráz. 

Chimonobambusa (vč. Qiongzhuea)

Nové výhonky se u tohoto druhu objevují na podzim. Bambus dorůstá do výšky 2-5 m a stébla mají průměr 1-2 cm. U mnoha druhů spodní části stébel mohou být hranaté. Z kolének obvykle vyrůstají 3 i více větévek, ochranné listy mohou opadat nebo zůstanou na stéblech.

Nejznámějšími jsou Chimonobambusa quadrangularis a Ch. marmorea, oba druhy mají své mutace, ale ty jsou velmi vzácné. Chimonobambusa tumidissinoda (syn. Qionghzhuea timidinoda) má velmi nápadná kolénka a v Číně se používá k výrobě vycházkových holí.

Qiongzhuea se obvykle řadí do rodu Chimonobambusa spíše než jako samostatný rod. Rostliny jsou pouze mírně mrazuvzdorné. Silné mrazy mohou více či méně poškodit listy a stébla, nikoli však oddenky.  

Phyllostachys

Tento rod je bezpochyby nejvýznamnějším, jsou zde velké rozdíly ve vzrůstu a barevných variantách kmínků. Na většině kolének z pupenů vyrůstají 2 (někdy 3) větvičky a internodia jsou na této straně zploštělá. Ochranné listy jsou opadavé.

Do Evropy bylo dovezeno více než 120 druhů a většina z nich roste v soukromých zahradách nebo batanických sbírkách. Mezi 25 – 40 druhy, které se objevují na veletrzích, lze najít i druhy se zajímavými stébly. První bambus dovezený do Evropy (kolem roku 1827) byl Phyllostachys nigra, černý bambus.

V posledních letech bylo z Číny dovezeno mnoho nových druhů a kultivarů, i když některé z nich nejsou k zahradnímu pěstování nejvhodnější.

Bambusy mají výběžkaté oddenky, některé se rozrůstají velmi rychle, jiné pomaleji. U rychle se rozrůstajících druhů je třeba s tímto při vysazování počítat.

Semiarundinaria 

Tento rod vznikl křížením rodů Phyllostachys (má velký, vzpřímený vzrůst) a Pleioblastus. Takže se vyznačuje vysokým, vzpřímeným vzrůstem (jako Phyllostachys) a z kolének vyrůstají více než 3 větévky (jako u rodu Pleioblastus). Větévky jsou krátké a neohýbají se. Díky tomu lze tento rod považovat za jediný skutečně vzpřímeně rostoucí vysoký bambus (7-10m). Zatřihávání není nutné.

Na rozdíl od rodu Phyllostachys, jenom některé druhy a variety jsou vhodné pro zahradní pěstování. Zejména se jedná o S. fastuoza, bambus s hnědavými stébly, S. viridis, se zelenými stébly, S. kagamiana, S. yashadake, S. yashadake ´Kimmei´, a S. yamadorii.

Shibataea

Je to skupina bambusů nižšího vzrůstu s výběžkatými oddenky. Ve svém přirozeném prostředí dorůstají do výšky pouze 1-2 m, lze je zastřihovat. Po zimě bychom je měli zastřihnout vždy, abychom podpořili tvorbu nových výhonů. Jsou vhodné do skupinových výsadeb. Listy jsou poměrně široké (2,5-3cm) a krátké (8-10cm). Z kolének vyrůstá 3 – 6 větví. Nejoblíbenější je Shibataea kumasaca, ale velice dekorativní jsou i kultivary se žlutě nebo bíle zbarvenými listy.


(3) Skupina Sasa

Do této skupiny patří výběžkaté bambusy, které v závislosti na druhu dorůstají do výšky 50 cm až 4 metry. Obvykle se používají jako půdopokryvné rostliny, do skupinových výsadeb nebo do nízkých živých plotů. Některé druhy se velmi bujně rozrůstají a při plánování výsadby je třeba s tím počítat. Stébla jsou většinou spíše tenká. Co se týče listů, liší se jak jejich velikost (od velmi malých až po listy 50 cm dlouhé), tak i barva (zelené i různobarevné). Většina druhů snáší silné mrazy. 


Indocalamus

Z této skupiny bambusů je nejznámější Indocalamus tesselatus, jehož listy jsou dlouhé 50 i více cm a široké 10 cm. Rostlina sama dorůstá do výšky pouze 1 – 2 metry. Dekorativní je zejména v zimním období pod sněhovou pokrývkou. Blízce příbuzným je Indocalamus latifolium, ale má menší listy a roste pouze do výšky 1,5 m.


Pleioblastus

Pleioblastus je rod zahrnující velký počet druhů, z nichž většina je vhodná pro krajinářství a městské výsadby. Některé kultivary mají pestré listí. Většina druhů dorůstá do střední výšky, některé jsou nízké, vhodné jako půdopokryvné rostliny. Z pupenů vyrůstá 3 – 7 větví a ochranné listy buď opadávají nebo zůstávají na rostlině. Nejznámějšími jsou Pleioblastus variegatus s barevnými listy, Pleioblastus pygmaeus, půdopokryvný druh a Pleioblastus auricomus se žlutě zbarvenými listy. 


Pseudosasa

Pseudosasa je rod velmi podobný rodu Sasa, jen kolénka nejsou tak výrazná. Větvení je stejné jako u rodu Sasa, větévky jsou téměř stejně silné jako stébla. Pseudosasa japonica je bezesporu jeden z nejužitečnějších bambusů vhodný do skupinových výsadeb nebo živých plotů. Tento druh má velké listy a vzpřímený vzrůst. 


Sasa

Rod Sasa zahrnuje hodně druhů a variet. Má nápadná kolénka (na rozdíl od druhu Indocalamus a Pseudosasa). Nejznámější je Sasa palmata s velkými listy dorůstající do výšky 3 – 4 metry a Sasa veitchii s bílými listy. Sasaella se sice často řadí jako poddruh rodu Sasa, ale je to kříženec, v poslední době pojmenován jako xSasinaria. Sasaella glabra ´Albostriata´ je bambus s nápadnými bílými listy. 


xPhyllosasa (syn.  xHibanobambusa)

Je to druhový kříženec vzniklý zkřížením druhů Phyllostachys a Sasa. Původní název byl odvozen podle místa původu. Podle pravidel botanického pojmenovávání rodových kříženců musí název zahrnovat oba rodiče, proto se dává přednost pojmenování xPhyllosasa.

Zde jsou známy pouze dva zajímavé kultivary, xPhyllosasa tranquillans a kultivar ´Shiroshima´. Oba dorůstají do výšky 2 – 3 metrů. Rostlina má tendenci k ohnutému růstu, protože stébla jsou tenká a listy velké.

                    Copyright © 2000 - 2012. Oprins Plant NV. All rights reserved.